Články

Výrobkový mix aneb malá dávka také dávka

10. 9. 2015 - Ing. Marcel Pavelka, IEn.

Na planetě Zemi žije masa 7 miliard lidí. To je samo o sobě předpokladem faktu, že by mnozí výrobci mohli své produkty vyrábět v hromadných až masových sériích. Ve skutečnosti tomu tak opravdu je. S vyspělostí ekonomiky a růstem kupní síly se však začínají stále více vyskytovat specifické požadavky zákazníků. S tímto faktem, individualizací požadavků zákazníka, se čím dál častěji setkávají i mnohé podniky v České republice, ať již působící v řetězci B2B nebo B2C.

Vývoj přístupů k výrobním systémům

Tato customizace ve všech sférách produktů a služeb s sebou nese změnu systému výroby. Historicky přelomový koncept přechodu od řemeslné práce k systému hromadné výroby, který představovaly Fordovy závody, byl nahrazen Toyotovským TPS s důrazem na JIT, později rozšířeným o nivelizaci. Následovalo uplatňování teorie omezení, která hledá proměnlivé úzké místo a zvyšuje jeho průtok. To vše se děje za předpokladu jakési znalosti skladby a šíře sortimentu. V dnešní době se však tato vstupní hodnota mění a vzniká nový koncept řízení výrobních procesů zaměřený na malé výrobní dávky, široký produktový mix a výrobu na zakázku.

Porovnání strategií výrobních systémů

Obr. 1   Porovnání strategií výrobních systémů

Velký mix, malá dávka

Nový systém výrobní filosofie je tedy zaměřen na výrobu na zakázku. Obecně by se dalo říci, že se jedná o zcela nový pohled na řízení výroby, kdy jsou popřeny některé ze zažitých prvků tolik zmiňovaného TPS. Výroba na zakázku se v některých níže uvedených bodech značně odlišuje od ostatních přístupů. V jiných je uplatnění již známých metod a nástrojů povýšeno na nutnost. Malé série při velkém mixu proto pracují s těmito podmínkami:

  • Flexibilita výrobního systému na prvním místě.
  • Propracované systémy plánování, které se nespokojí s empirickými znalostmi a vizuálním řízením. Je třeba SW podpora, simulační modely, mnohdy uplatňování sekvenčního řazení výrobních zakázek a synchronizace na sebe navazujících procesů.
  • Neustálý trénink a rozvoj znalostí pracovníků, kteří musí zvládat stále se měnící požadavky zákazníků a nové technologie, produkty i procesy. Větší důraz získá příprava pracovníků a tréninková centra zaměřená na znalosti technologií, a to především vzhledem k faktu, že bude nemožné se zaučit na opakující se sérii daného výrobku nebo produktové rodiny. Podporou jsou dnes dostupná elektronická zařízení. Není již neobvyklá elektronická animovaná návodka na obrazovce tabletu.
  • Redukce ztrát a plýtvání, nikoli úplná eliminace. Vzhledem k různorodosti skladby výroby nebude možná naprostá preciznost v oblasti eliminace plýtvání a ztrát. S tímto faktem není snadné se smířit. Nicméně je nutno si uvědomit, že úskalí vysoké flexibility jak v čase, tak sortimentu, s sebou nese zvýšené náklady na úhradu plýtvání.
  • Rychlá změna produktových skupin, a to nejen v oblastech seřízení a přestavby, ale i v technologickém uspořádání toku napříč výrobou.
  • Rychlé zavádění nových výrobků. Především pak zavádění metod a nástrojů racionalizace procesů do oblasti R&D, bližší kooperace až integrace mezi vývojem a výrobou (kvalitu nevyjímaje) a radikální zkrácení náběhu nových, customizovaných produktů. Nebude ojedinělé, že prototypový výrobek je současně finálním kusem celé zakázky. K podpoře tohoto kroku dojde k masivnímu rozšíření čím dál cenově dostupnějších metod Rapid Prototyping. Těmto oblastem, i vzhledem ke stále se zkracujícím životním cyklům výrobků, bude (mnohdy již je) věnována asi největší pozornost.
  • Flexibilita strojního zařízení, která se projeví rychlostí přestaveb, snadností obsluhy a programování, integrací senzorických vlastností strojů, a tím i spojením výroby a kontroly kvality. Strojní zařízení rovněž musí splňovat podmínky snadného přemístění dle výrobkového mixu.

 Škála výrobních systémů

Obr. 2   Škála výrobních systémů

Role průmyslového inženýra

Role „klasického" průmyslového inženýra, osoby hledající plýtvání a racionalizující stávající procesy, pozbývá v novém produkčním systému uplatnění. Krátký životní cyklus (několik týdnů či měsíc) nedovolí řídit LEAN projekty klasickým způsobem od analýzy přes fázi zlepšení až po řízení změny. Proto se pozornost obrátí na dvě oblasti. Tou první je komplexní řízení hodnotových toků, kdy je racionalizace zaměřena procesně, nikoli vztažena k produktu. Druhou sférou zájmu je integrace prvků LEAN managementu do oddělení R&D, simulace a navrhování pracovišť a procesů.

Přetavíme-li práci průmyslového inženýra do finální hardwarové podoby, tak jeho zájmem bude stavět jakási zakázková pracoviště a dílny. Tyto budou postaveny na principu:

  • delšího výrobního taktu,
  • možnosti přeuspořádat a doplňovat strojní zařízení, která musí být mobilní a zároveň použitelná pro více operací,
  • rychlého zaučení a jasné standardizace postupů,
  • integrování kvality do každé operace.

 Nový systém řízení výroby

Obr. 3 Nový systém řízení výroby s sebou nese i výzvy, se kterými se průmyslové podniky potýkají

Velký mix a malé množství se samozřejmě netýká všech producentů zboží a výrobků. V současné době je to doména specializovaných průmyslových podniků, i když i firmy se sériovou výrobou pociťují obdobné tlaky. V případě velkého mixu dochází k zásadní změně v pohledu na efektivitu výrobního systému. Můžeme jej již jen hodnotit a srovnávat dle kritérií jako využití strojního zařízení nebo efektivita pracovníka. Tyto parametry pozbývají platnost na úkor flexibility a individualizace, tj. vyhovění požadavkům zákazníka, který se v širším pohledu změní na ukazatele výkonnosti a prosperity podniku jako celku.

Jako jedno z největších úskalí je třeba zmínit dodržování nastavených standardů. Za ty můžeme považovat například plán výroby nebo výrobní postupy. V tak dynamicky se měnícím prostředí, jako je výroba velkého sortimentu, je obtížné uhlídat typicky českou „inovátorskou" vlastnost projevující se jakýmkoliv odporem ke standardu a raději vytvářením vlastních postupů.

/Zdroje: Výroba velkého sortimentu v malých sériích, Ivan Mašín, ISBN 80-903533-0-4; High-Mix, Low-Volume Lean Manufacturing Implementation, Jonathan M. Rheaume, Massachusetts Institute of Technology; Optimizing High-Mix Low-Volume Operations, Shahrukh A. Irani, The Ohio State University/


Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat

 


Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.