Články
Efektivní a štíhlá logistika
26. 10. 2015 - Ing. Marcel Pavelka, IEn.
Logistika jako celek je obor natolik komplexní, že bychom se jím mohli zabývat mnoho čísel časopisu. V tomto článku se budu snažit přiblížit pojem logistika z pohledu efektivního zajištění chodu výroby, řízení zásob a materiálu. Zaměříme se tak na podpůrné logistické procesy, nikoli na logistiku jako celek v propojení dodavatelsko-odběratelského řetězce.
Efektivní logistiku chápeme jako soubor činností, jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží ve správném čase, správném množství a kvalitě na správném místě a se správnými náklady. V komplexnosti tak logistika propojuje dodavatele, zákazníky, plánování a řízení výrobních procesů, zásoby a hodnotový tok. Z hlediska účelového pojetí rozlišujeme logistiku na zásobovací, výrobní, distribuční, zpětnou a logistiku likvidace odpadu a vedlejších produktů. Její štíhlost tak má přímý a významný dopad na výsledky podniku. V ČR se náklady podle IMD institutu pohybují nad hranicí 500 miliard.
V článku se však omezíme pouze na pojem štíhlá logistika jako část procesů ohraničujících a podporujících procesy výrobní. V tomto světle vnímáme, že logistika přidává hodnotu v podobě hodnoty času, hodnoty místa, hodnoty formy dodání. Cílem je pak představit způsoby, jak zefektivnit logistické procesy od mapování současného stavu skrz zlepšování až po vyhodnocení a měření logistických procesů.
Plýtvání v logistických činnostech
I logistické procesy bývají naplněny plýtváním, které můžeme definovat:
- Zásoby, nadbytečný materiál a komponenty: dodává se příliš mnoho materiálu. Příčina je v nepřesné dokumentaci, v chybách plánovacího systému nebo u dodavatele.
- Zbytečná manipulace: zbytečné přesuny materiálu, přeskladňování, přeprava.
- Čekání na součástky, materiál, informace, dopravní prostředky.
- Opravování poruch: odstraňování poruch v logistickém systému – dopravní a manipulační systém, informační systém.
- Chyby: vychystávání materiálu a komponentů v nesprávném množství a čase.
- Nevyužité přepravní kapacity.
- Nevyužité schopnosti pracovníků.
Jak odhalit neefektivitu v logistických procesech
Při odhalování neefektivity se soustředíme na ty činnosti, které s sebou nesou jisté náklady (podrobněji o logistických nákladech v článku T. Hofera v čísle 4/2013 časopisu Úspěch – poznámka redakce).
V komplexním hodnocení efektivity logistických procesů můžeme k odhalení potenciálu použít množství metod jak z oblasti oblasti řízení zásob a materiálu (obrátka zásob, plnění dodávky, doba dodání a další), tak výrobního managementu a průmyslového inženýrství (průběžná doba výroby, efektivní využití manipulačních prostředků, podíl logistických ploch). Rovněž se můžeme zaměřit na využití manipulačních jednotek a lidské síly. Pokud z výše uvedeného vyplývá, co zkoumat, je třeba dodat jak.
Ke zhodnocení efektivity můžeme použít metody od základních (snímky pracovního dne, mapy toku materiálu, benchmarking) až po simulace (výše zásoby rozpracovaného materiálu, využití ploch a techniky) nebo elektronické sledování (materiálu či manipulační techniky) pomocí RFID nebo GPS. Při hodnocení logistických činností bychom se měli věnovat těmto oblastem:
- organizace logistiky (odpovědnosti a pravomoci),
- logistické schéma materiálového toku a typologie úzkých míst,
- řízení zásob a jejich klasifikace (pojistné zásoby),
- systém plánování a řízení výroby (rozpracovaná výroba, průběžné doby, spolehlivost dodacích lhůt),
- systém nákupu (objednací režimy, kooperace, dodavatelské řetězce),
- systém dopravy, skladování, manipulace a distribuce,
- logistické výkonové ukazatele,
- logistické náklady a jejich řízení,
- informační technologie pro logistiku.
Zaměříme-li se na činnosti vztažené k plynulému toku hodnoty uvnitř podniku, pohybujeme se od výše materiálu ve vstupním skladu až po efektivní proces balení a odeslání zákazníkovi. V tomto omezení můžeme hodnotit parametry jako např.:
- zásoby – obrátka zásob,
- PDV,
- VAi,
- délka materiálového toku,
- jednotkové logistické náklady,
- celkové logistické náklady,
- počet pracovníků,
- logistická plocha,
- využití disponibilních kapacit v procesu.
Zlepšování logistických procesů
Abychom dosáhli vyšší efektivity interních logistických činností, měli bychom se snažit uplatňovat následující principy:
- využít tahový systém,
- eliminovat plýtvání v celém logistickém toku,
- zohlednit požadavky na různou strukturu výroby,
- kombinovat IS ve vizuálním managementu,
- zajistit pohyb materiálu jen tehdy, když "interní zákazník" signalizuje svůj požadavek,
- pohyb materiálu v malých dávkách s krátkým, předem definovaným průběžným časem,
- plánovat a rozvrhovat výrobu vyžaduje sekvenční plánování a tahové systémy.
Obr. 1 Co je štíhlá logistika
Uplatňování principu tahu
V dnešním tržním prostředí vychází výroba vstříc zákazníkovi. Uplatňuje se tak logistický princip tahu, jehož cílem je redukování nebo limitování nákladů spojených s celkovou potřebou zboží a materiálového toku ve společnosti. Systémy směřují k dosažení následujícího:
- Malá nebo omezená zásoba surovin a komponentů.
- Dodavatel dodává přesně v termínech přesná požadovaná množství.
- Dodavatel dodává 100% kvalitu (žádné zmetky).
- Velmi malá a uvážlivě řízená vyrovnávací zásoba mezi následnými operacemi.
- Co možná nejkratší lead time při výrobě.
- Žádné zmetky během výroby, každá operace poskytuje 100% kvalitu pro další stupeň.
- Dodávání hotových výrobků do skladu podle potřeby, žádná výroba zboží, po kterém není poptávka.
- Malá, respektive žádná zásoba hotových výrobků.
Tahové systémy řízení mají své výhody jako okamžité přizpůsobení se přání zákazníka, minimální vázanost peněžních prostředků v zásobách, zlepšení kvality a další. Mezi nevýhody můžeme zařadit nutnost změny myšlení, náklady na analýzu a realizaci změn řídícího a řízeného systému, nutnost udržování a neustálého zlepšování použitých metod.
Jaké metody z hlediska PI využít při uplatňování principu tahu?
Princip tahu pomocí Kanbanu
Kanban je v japonštině výraz pro oznamovací kartu, štítek nebo informaci. Kanbanem (informací) proto může být i přepravní bedna, identifikační místo na podlaze, v boxu, regále. V Evropě je však pod označením Kanban známý spíše japonský systém dílenského řízení výroby, který karty využívá. Předpokladem profungování Kanbanu je existence okruhu mezi odběratelským a dodavatelským stupněm ve výrobním procesu. Informačně-materiálový okruh vytváří objednávka (karta Kanban) dodaná dodavateli a následně vrácení objednávky spolu s materiálem odběrateli. Kanban je v podstatě fyzické předávání Kanban informace k řízení zásob vzhledem k požadavkům zákazníka (následného procesu).
Milk Run
Milk Run zabezpečuje řízený rozvoz materiálu ze skladu po předem definovaných logistických trasách s přesným harmonogramem dodávek. Na přesně určeném místě je v přesně určený čas vyloženo potřebné zboží a zároveň jsou odváženy prázdné transportní přepravky z již spotřebovaného materiálu. Pomocným nástrojem pro určení potřebného množství je výše zmiňovaný Kanban.
Heijunka
Heijunka znamená vyrovnání výroby prostřednictvím objemu a skladby sortimentu. Podle tohoto systému nevyrábíme produkty podle aktuálního toku zákaznických objednávek. Heijunka bere v úvahu celkové objemy objednávek za určité období a jejich úrovně a rozplánuje je tak, aby stejné množství a mix výrobků byly vyrobeny každý den. Tento princip tak napomáhá vyrovnat nestálé požadavky zákazníků a tím optimalizovat nejen logistické, ale i výrobní procesy.
Je třeba se věnovat rovněž dalším oblastem (a jednotlivým metodám): řízení zásob (ABC XYZ analýza, obrátka zásob atd.), skladování (snímky využití pracovníků a manipulační techniky), kvalita v logistice (standardizace práce, poka-yoke), spolehlivost a údržba v logistice (risk management, TPM skladovacího vybavení a techniky).
Změna logistických procesů
Logistické činnosti mají významný dopad na profitabilitu daného podniku. Jejich změna nebývá jednoduchá a už vůbec ne rychle proveditelná. Cílem změny, která přinese pozitivní efekt z hlediska štíhlosti, je neustálé uplatňování principu tahu. Tento ověřený směr s sebou přináší výsledky v podobě zkrácení průběžné doby výroby, potažmo dodání produktu zákazníkům. Tím je zajištěna vyšší flexibilita a konkurenční výhoda. Praktickou aplikaci je třeba opřít o neměnná pravidla, která se nesmějí v průběhu implementace a fungování porušit. Zde nastává největší riziko, kterým je většinou naprostá změna filosofie (z výroby do zásoby k řízení tahem). Nejedná se tak například o změnu výkonové normy, ale o změnu celého systému řízení, plánování a zásobování materiálem. Kvalifikace pracovníků, porozumění nutnosti změny a dostatek zkušeností je tak cestou k úspěchu.
Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat