Články
Ergonomie práce v administrativě
27. 10. 2015 - Ing. Jaroslav Dlabač, Ph.D.
Většina z nás má sedavé zaměstnání a převážnou část svého pracovního dne musí trávit u počítače. S mohutným rozvojem vědy a techniky je tento trend již bohužel nezvratný. To s sebou především při nedodržování ergonomických zásad, principů a pravidel nese nemalé zdravotní komplikace.
Řada z nás si to možná dostatečně neuvědomuje, ale odborníci varují, že dokonce již 2 hodiny u počítače denně mohou mít u citlivých jedinců negativní dopad. Nepříjemným faktem je, že až 80% populace má zdravotní potíže, které jsou způsobeny nevhodným pracovním prostředím. Z hlediska administrativních prací se nejčastěji jedná o onemocnění svalově-kosterního aparátu. Častými projevy tohoto onemocnění bývají:
- zatuhlý krk,
- zánět šlach ramen, rukou a zápěstí,
- syndrom karpálního tunelu (permanentní stlačení – poškození středního nervu v karpálním tunelu),
- "tenisový loket",
- bolest bederní páteře,
- otoky dolních končetin,
- bolest hlavy,
- problémy se zrakem,
- subjektivní nemoci způsobené nadměrnou negativní zátěží.
Nebezpečí práce na počítači se však velmi často podceňuje, mimo jiné i proto, že nemáme vhodné ochranné mechanismy jako při fyzické práci a nevnímáme tak zátěž ani čas. Jak tedy proti této negativní zátěži a případným negativním následkům bojovat?
Bezesporu je to dodržování základních ergonomických principů. Při ergonomii práce v administrativě je vhodné se zaměřit především na následující oblasti:
- umístění samotného pracoviště (pracovního stolu),
- rozmístění a nastavení jednotlivých položek na pracovním stole,
- správné sezení,
- ergonomii používaných pracovních pomůcek,
- kompenzační cvičení a přestávky při práci,
- "osvěta" a komunikace s pracovníky.
Umístění samotného pracoviště (pracovního stolu)
První otázka, která zde vyvstává, je samotná organizace kanceláří. Doslova "boom" zažívají v poslední době tzv. "open space", tedy velké otevřené kanceláře pro mnoho lidí. Především z důvodu snadnější kontroly a efektivnější komunikace se tzv. otevřené kanceláře stávají stále více populární. Z pohledu ergonomie se však odborníci spíše přiklánějí k tomu, aby jednotliví pracovníci měli alespoň částečné soukromí.
Mnohem důležitějším faktorem je ovšem umístění samotného stolu. Pracovní stůl musí být vzhledem k následnému umístění monitoru situován tak, aby veškerá okna byla směrem z boku a zabránilo se tak negativním odleskům, oslnění pracovníka a zvýšené námaze zraku. Sezení směrem čelem či zády k oknu je nepřijatelné.
Velmi důležité je pro správnou ergonomii pracoviště rovněž osvětlení. Jako zdroj umělého světla se doporučuje použití cloněných zářivkových svítidel. Tato svítidla je potom třeba orientovat podélnou osou rovnoběžně s plochou okna.
Co se týká vlastního stolu, je možno používat pracovní stoly standardních rozměrů. Pro umístění klávesnice a myši je doporučováno používat nižší plochu. V opačném případě není loket u těla a může být poškozován. Pracovní místo je možno přizpůsobit individuálním požadavkům pracovníka nastavením správné výšky sezení, které bude zmíněno dále.
Rozmístění a nastavení jednotlivých položek na pracovním stole
Nejdůležitější položkou na pracovním stole je v dnešní době bezesporu počítač. A právě jeho umístění a nastavení by měla být věnována maximální pozornost. Monitor bychom měli mít umístěn přímo před očima, ve vzdálenosti cca 60 – 65 cm. Horní hrana monitoru by měla být ve výšce očí.
V této souvislosti je rovněž třeba si uvědomit negativní důsledky používání notebooku. Notebook není vhodný na dlouhodobou každodenní práci – především z důvodu velikosti klávesnice, jejího spojení s monitorem a velikosti monitoru. Řešení nabízí tzv. docking, při jehož použití dokážeme s notebookem pracovat téměř jako s plnohodnotným počítačem.
Dalšími nezbytnými nástroji jsou klávesnice a myš. Jejich umístění je poměrně hodně individuální (u klávesnice se doporučuje její uložení ve vzdálenosti cca 10 cm od hrany stolu), spíše jde o ergonomii samotných pracovních pomůcek, která bude zmíněna později.
V případě, že naší pracovní náplní je přepis tištěného textu, je vhodné použít držák, který je umístěn ve výšce monitoru. Zabráníme tak nepříjemnému pohybu očí mezi monitorem a textem umístěným volně na stole.
Uložení dalších potřebných pomůcek vyplývá z požadavků na konkrétní pracovní místo. Měli bychom však vždy respektovat základní principy metody 5S a zabránit jak kumulaci nepotřebných položek, tak zajistit umístění jednotlivých položek s přihlédnutím k frekvenci jejich použití.
Správné sezení
Správné sezení je z pohledu ergonomie v administrativě naprosto klíčové. Začít bychom měli již výběrem správné pracovní židle. Na trhu je dnes k dispozici celá řada pracovních židlí v různých cenových kategoriích. Zdaleka ne všechny však splňují požadavky na správné ergonomické sezení. Pracovní židle by měla být plně nastavitelná (sedák, výška, zádová a bederní opěrka, područky...), stabilní, s anatomicky tvarovaným sedákem. Vzhledem k tomu, že bederní a hrudní oblast zad si vyžadují oporu jiného typu a jiné intenzity, židle musí rovněž disponovat nezávislým nastavením opory bederní a hrudní části. Z hlediska vlastních rozměrů pracovní židle je doporučováno následující:
- šířka sedací plochy: 38 – 42 cm,
- hloubka sedací plochy: 35 – 50 cm (fixně 42 cm),
- sklon sedací plochy: 3 – 5 ° dozadu,
- úhel zádové opěrky: 100 – 105 ° (nad 115 ° je potřebná opěrka hlavy),
- šířka opěrky: 36 – 40 cm,
- výška opěrky: u většiny administrativních činností by neměla přesahovat dolní úhel lopatek,
- bederní opěrka: nastavitelná 15 – 23 cm nad sedákem,
- loketní opěrky:
- výška: 19 – 25 cm nad sedací plochou,
- šířka: 4 – 6 cm,
- délka: o 10 cm kratší než přední hrana židle,
- rozpětí: 45 – 52 cm.
Dalším neméně důležitým parametrem správného sezení je vhodné nastavení pozice sezení. Výška sedadla závisí z velké části na tělesné výšce pracovníka a můžeme ji nastavit dle následujícího vzorce: výška sezení = 0,25 * výška těla. Pro pracovníka vysokého 180 cm bude tak optimální výška sezení 45 cm (0,25 * 180 = 45). Sedadlo je samozřejmě možno nastavit i bez toho, abychom měřili jeho výšku. Zjednodušeně můžeme říci, že sedadlo nastavíme tak, aby:
- se chodidla plnou plochou dotýkala podlahy,
- kolenní kloub svíral úhel 90 ° nebo větší (vhodné je používat rovněž podstavec pod nohy),
- poloha zad svírala se sedací plochou tupý úhel (100 – 105 °),
- loketní opěrka byla přirozeným pokračováním stolu.
Ergonomie používaných pracovních pomůcek
Mezi nejčastěji používané pomůcky při administrativní práci řadíme zcela jednoznačně klávesnici a myš, jakožto příslušenství používaného stolního počítače, popřípadě notebooku. I když se jedná v dnešní době o naprosto masové produkty, které jsou k dostání v obrovském množství variant, opět zdaleka ne všechny jsou "ergonomicky příznivé".
Při používání klasických rovných klávesnic, které vzešly z mechanických psacích strojů, dochází z důvodu nevhodného tvaru a rozmístění jednotlivých klávesnic k zaujímání fyziologicky nevhodných poloh rukou. To má za následek zdravotní potíže v podobě zánětu šlach, bolesti prstů, zápěstí, dlaní či vzniku karpálního tunelu. Jejich používání rovněž vede ke snížení pracovního komfortu, nižší efektivitě práce a narušení pracovní pohody.
Ergonomicky mnohem příznivější jsou tzv. lomené (ohnuté) klávesnice, jejichž konstrukční řešení a rozložení jednotlivých kláves umožňuje přirozenou polohu rukou.
Obr. 1 Ukázka "ergonomických klávesnic"
Pro zajištění přirozené polohy zápěstí je rovněž vhodným doplňkem gelová podložka, která zabraňuje bolestivým otlakům u stykových míst.
Obdobná je situace i u počítačových myší, kdy v mnoha případech převládá design nad praktičností a pohodlím uživatele. Při používání takovýchto myší dochází k fyziologicky nevhodným polohám rukou, především zápěstního kloubu a dochází k obdobným zdravotním obtížím jako u neergonomicky řešených klasických klávesnic.
Řešením je používání počítačových myší s ergonomickým designem. Jejich konstrukce umožňuje vertikální uchopení (na rozdíl od klasického horizontálního) a ruka při držení této myši zaujímá přirozenou polohu.
Obr. 2 Ukázka myši s ergonomickým designem
Kompenzační cvičení a přestávky při práci
Lidé se sedavým zaměstnáním tráví vsedě až 87% své pracovní doby. Aniž bychom si to možná dostatečně uvědomovali, trvalé sezení představuje obrovskou zátěž. Pokud je to možné, měli bychom se snažit co nejvíce střídat svoji činnost a dopřávat si dostatek přestávek. Po každých 2 hodinách práce bychom si měli dát krátkou přestávku (cca 5 min), projít se a protáhnout. Po pěti hodinách by měla následovat delší přestávka – kolem 30 min. Nedoporučuje se rovněž více než 6 hodin čisté práce s počítačem denně.
Dalším velmi důležitým prvkem v boji proti trvalým následkům sedavého zaměstnání jsou kompenzační cvičení. Tato však na našich pracovištích nejsou příliš populární a řada z nás se k nim uchýlí až v případě zdravotních obtíží. Přitom nám tato kompenzační cvičení nezaberou více než několik minut denně.
Při práci vsedě se doporučují především následující typy cviků:
- protažení postranních svalů krku a šíje,
- protažení ramenních svalů,
- posilování prsních svalů,
- posilování ramenních svalů,
- protažení zádových svalů,
- masáž meziobratlových plotének.
Níže je uveden jako ukázka konkrétní návod na kompenzační cvičení pro protažení zádových svalů a protažení postranních svalů krku a šíje.
Protažení zádových svalů:
1. Roznožte nohy.
2. Nechte volně dopředu svěšenou hlavu.
3. Ruce nechte viset volně podél těla.
4. Úplně uvolněně odvíjejte obratel po obratli (záda do předklonu, až se horní část těla dotkne stehen).
5. Zůstaňte v této pozici, zhluboka dýchejte a pomalu obratel po obratli záda narovnávejte.
Protažení postranních svalů krku a šíje:
1. Pravou rukou se přes hlavu uchopte za levé ucho.
2. Opatrně táhněte hlavu doprava.
3. Levé rameno a ruku suňte směrem dolů tak dlouho, jak to bude možné.
4. Cvičení proveďte na obou stranách.
"Osvěta" a komunikace s pracovníky
Ergonomii práce v administrativě v českých podnicích zatím není věnována přílišná pozornost. I když dobrá ergonomie pracoviště silně ovlivňuje produktivitu práce a předchází následným zdravotním obtížím, řada podniků i samotných pracovníků ji stále ještě podceňuje. Kroky v této oblasti nejsou jednoduché a je třeba počítat s tím, že se jedná o dlouhodobé aktivity související se změnou myšlení samotných pracovníků, často se změnou firemní kultury. Způsobů, jak přiblížit ergonomii samotným pracovníkům, je jistě celá řada. V jedné z firem, kde jsme realizovali projekt v oblasti ergonomie práce v administrativě, jsme se např. rozhodli udělat ergonomii "reklamu" formou tzv. "ergonomického desatera":
1. Ergonomii nevnímám jako "nezbytné zlo".
2. Vážím si svého zdraví, a proto dodržuji ergonomické standardy.
3. Po příchodu na pracoviště si nastavím veškeré prvky popsané ve standardu ergonomického nastavení pracoviště.
4. Každou hodinu si udělám cca 2 min přestávku, projdu se a protáhnu.
5. Po každé přestávce znovu překontroluji nastavení prvků dle standardu.
6. Pracovní stůl mám umístěn tak, aby monitor směřoval kolmo (bokem) k oknu.
7. Na pracovišti mám pouze potřebné položky a jsou umístěny dle četnosti použití.
8. Používám ergonomické prostředky (gelovou podložku pod myš, podložku před klávesnici...).
9. Se svými spolupracovníky si vzájemně dáváme zpětnou vazbu o dodržování ergonomických principů.
10. Jsem si vědom negativních důsledků (bolest zad, krční páteře, syndrom karpálního tunelu) plynoucích z nedodržování ergonomických principů.
Dalším problémem bývá i fakt, že pracovníci se pojmu ergonomie trochu bojí, nevědí, co si pod ním správně představit, a spíše ergonomii chápou jako jakási nařízení a normy. Mnohdy ani nevědí, jak si své pracoviště přizpůsobit tak, aby odpovídalo principům ergonomie práce v administrativě. Zde mohou pracovníkům posloužit jednoduché návody ve formě tzv. jednobodových lekcí.
Zdroje: [1] Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.
Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat