Články

Zmapujte hodnotový tok pomocí metody VSM

14. 6. 2017 - Mgr. Jana Bejčková

Jak název článku napovídá, zkratku VSM (Value Stream Mapping) můžeme přeložit jako mapování toku hodnot (hodnota = z hlediska štíhlé výroby to, za co je zákazník ochoten zaplatit). Jde o vizuální nástroj k popisu a následné analýze současného stavu procesu, díky kterému jsme schopni identifikovat úzká místa, ztráty a abnormality v procesu a navrhnout na základě toho stav budoucí.

Metoda VSM se zpravidla využívá pro zmapování hodnotového toku vytipovaného výrobku, tzv. rodinného zástupce, který je nejtypičtější pro daný model procesu. Poskytuje nám komplexní pohled a možnost hlubšího pochopení celého pohybu výrobou i díky vizuální stránce – k zákresu používáme standardizované piktogramy. Snadněji pochopíme i návaznost procesů, odhalíme plýtvání apod. Cílem je navrhnout budoucí stav ideálního hodnotového a informačního toku včetně jeho realizace.

Kdy je vhodné metodu VSM použít

  • Při analýze výrobních (nebo i nevýrobních) procesů, abychom zjistili reálný současný stav.
  • Pokud navrhujeme nové výrobní procesy nebo nový výrobek.
  • Při plánování nových layoutů a rozvržení výroby.

Postup při mapování
K vytvoření mapy VSM potřebujeme pouze papír, tužku, stopky a fotoaparát. Je ideální ji vytvořit během co nejkratší doby, aby nebyla ovlivněna změnami v procesu a hodnota dat nebyla zkreslená (záleží na délce procesu). Poté, co si definujeme zadání a vybereme vhodný výrobek ke zmapování (je dobré vybrat takový, který je nejtypičtějším zástupcem pro daný typ procesu, firmy atd.), začneme znázorňovat současný stav. Nejprve stanovíme denní požadavek zákazníka (např. při objednávce 1 200 ks měsíčně a 20 pracovních dnech je to 60 ks). Z tohoto údaje spočítáme tzv. takt zákazníka. Je to podíl denního času pracovníka, kterým disponuje, a denního požadavku zákazníka. Vyjde nám, že každých x minut musíme vyexpedovat jeden výrobek, aby požadavky zákazníka byly naplněny (obr. 1).

Schéma zákazník

Obr. 1 Schéma „zákazník"

Poté vytváříme vlastní mapu současného stavu. Začneme u zákazníka a postupujeme „proti proudu" k dodavateli materiálu apod. V procesu sledujeme nejrůznější data: cyklový čas, směny, disponibilita strojů, časy na přestavbu, stavy všech zásob atd. – skladba sledovaných dat je volitelná.

Hlavní výstupy

  • VA index (Value Added Index): česky index přidané hodnoty. Jedná se o poměr času, po který je výrobku přidávána hodnota k celkové době tvorby výrobku. Udává se v procentech. Hodnoty nebývají vysoké, pohybují se přibližně okolo 1 %.
  • LT (Lead Time): průběžná doba výroby, tj. celková doba, po kterou výrobek vzniká. Cílem je její zkracování.
  • VA Time (Value Added Time): přidaná hodnota, tj. to, co výrobku přidává hodnotu a zákazník je za to ochoten zaplatit.
  • NVA Time (Non Value Added Time): nepřidaná hodnota. Jde např. o manipulaci, čekání apod., jinými slovy to, za co zákazník není ochoten zaplatit a touto činností se výrobku nepřidává hodnota.
  • Informace o velikosti a stavu rozpracovanosti.
  • Množství „meziskladů" a jejich stavu.

Detail materiálového toku

Obr. 2 Detail materiálového toku

 

VA linka

Obr. 3 VA-linka

Mapa budoucího stavu
Z mapy současného stavu nám vyplývají nedostatky a plýtvání, které označíme, navrhneme zlepšení a na základě tohoto následně vytváříme mapu ideálního budoucího stavu. Cílem je:

  • zkrátit průběžnou dobu výroby,
  • odstranit plýtvání,
  • snížit rozpracovanou výrobu.

Ideální je začít moderovaným workshopem a pracovat v týmu. Je nutné definovat jednotlivé kroky, jak budeme postupovat, časový harmonogram, postupové měřitelné cíle atd.

Ikony VSM

Obr. 4 Ikony pro mapu VSM

 

Mapa VSM

Obr. 5 Ukázka mapy VSM

Posledním krokem je vytvoření plánu, jak budoucího stavu dosáhnout, a především jeho realizace. Mapa VSM je velmi užitečným nástrojem, který lze využít nejen pro zmapování toku hodnot ve výrobě, ale s úspěchem ho můžete použít např. i v administrativních procesech.