Články
Využití tréninkového centra
27. 10. 2015 - Ing. Jaroslav Dlabač, Ph.D.
Cílem následujícího příspěvku je seznámit čtenáře s konkrétními možnostmi a příklady využití tréninkového centra. Celý článek je koncipován jako ukázka možného tréninku a metodické přípravy v jednotlivých nástrojích průmyslového inženýrství formou praktické realizace či manažerských her.
Postupně budou prezentovány příklady konkrétních aktivit z modulů štíhlá výroba a štíhlá logistika:
- Praktická realizace tréninku a workshopu zaměřeného na:
- eliminaci plýtvání,
- ergonomii.
- Manažerská hra zaměřená na optimalizaci montážních pracovišť.
Tréninky a workshopy realizované v montážní buňce
Tréninková montážní buňka je téměř 100% kopií reálných předmontážních operací probíhajících ve společnosti Linet. Tato montážní buňka plní v tréninkovém centru dvě základní funkce: jednak slouží jako simulace reálného technologického postupu s cílem co nejrychlejšího zapracování nově příchozích pracovníků, druhou možností využití jsou potom praktické tréninky jednotlivých metod a nástrojů z oblasti štíhlé výroby. A právě této druhé formě využití směrem k tréninku jednotlivých metod a nástrojů bych se dále rád věnoval.
Trénink a workshop na eliminaci plýtvání
Cílem tréninku je podnítit ve školených pracovnících štíhlé myšlení a otevřít jim oči při identifikaci plýtvání a neproduktivních činností. Celý trénink je určen maximálně pro 6 pracovníků a probíhá ve 3 základních fázích:
1. fáze: metodická příprava účastníků, specifikace zadání. Jde o seznámení pracovníků se základními osmi druhy plýtvání ve výrobě formou jednoduchých ukázek, představení používaných formulářů a specifikaci obsahové náplně tréninku a cílů následného workshopu. Časová náročnost – asi 20 min.
2. fáze: identifikace a kvantifikace plýtvání. V rámci druhé fáze jsou pracovníci rozděleni v týmech po dvou na 3 základní montážní stanoviště výrobní buňky. Trenér provádí montážní úkony dle technologického postupu postupně na všech montážních stanovištích buňky a montuje celkem 3 – 4 výrobky. Celá montážní buňka včetně jednotlivých pracovišť je koncipována záměrně "ne příliš štíhle" a přímo vybízí k plýtvání. Z hlediska jednotlivých druhů plýtvání tak mohou školení pracovníci identifikovat zbytečné pohyby pracovníka, vysokou rozpracovanost mezi jednotlivými montážními stanovišti, zbytečnou manipulaci se vstupním materiálem a komponenty, které jsou umístěny mimo pracoviště, vysoké zásoby nepotřebných dílů a nástrojů či nevhodnou posloupnost jednotlivých montážních kroků. Úkolem školených pracovníků je identifikovat plýtvání na jednotlivých stanovištích a zaznamenávat do připravené mapy plýtvání. Cílem je rovněž kvantifikace plýtvání, tedy jeho číselné vyjádření, nejčasněji v peněžních jednotkách přepočítaných na směnu. Pracovníci tak musejí v případě identifikace plýtvání určit i jeho dobu trvání, frekvenci, s jakou se vyskytuje, přepočítat tyto hodnoty na směnu a za pomoci průměrné hodinové sazby montážního pracovníka definovat potenciál úspory. Časová náročnost – 35 až 45 min.
3. fáze: workshop, návrh na eliminaci plýtvání. V poslední fázi je úkolem účastníků zrealizovat workshop. Nejprve každý z týmů představí veškeré identifikované plýtvání, které je zaznamenáno na flipchart. Následně jsou pomocí moderačních technik určeny priority a vybráno 4 – 6 stěžejních plýtvání z každého pracoviště. Dalším úkolem je identifikovat kořenovou příčinu tohoto plýtvání a navrhnout protiopatření. Z těchto protiopatření jsou potom rovněž vybrána 3 klíčová, která jsou potom rozpracována do finálního řešení. Finálním řešením může být například konkrétní návrh layoutu, návrh nového pracovního postupu či standard pro uložení materiálu nebo nářadí na pracovišti. Roli moderátora sehrává v tomto případě lektor, účastníci tréninku jsou členy workshopového týmu. Časová náročnost – asi 120 až 150 min.
Trénink a workshop zaměřený na ergonomii
Stejnou výrobní linku je možno rovněž využít (přizpůsobit) pro praktický trénink zaměřený na ergonomii. Na začátku je tréninkovou linku třeba poupravit, aby bylo možné během montážních úkonů identifikovat různé neergonomické a neekonomické pracovní pohyby. Jinak celá aktivita probíhá obdobným postupem jako při tréninku zaměřeném na identifikaci plýtvání. V první fázi jsou pracovníci stručně seznámeni se základními principy ergonomie, ekonomie a efektivity pracovních pohybů a ergonomickým auditem. Ve druhé fázi provádějí rovněž v týmech ergonomický audit. Tento audit je zaměřen na dvě základní oblasti:
- Tvrdé hodnocení pracoviště z pohledu parametrů daných legislativou či jinou cestou definovaných číselných hodnot:
- výška pracovní roviny,
- zóny dosahu,
- zorné vzdálenosti,
- manipulační zóny,
- hmotnost ručně zvedaných břemen,
- hmotnost a rozměry ručního nástroje.
- Ekonomii a efektivitu pracovních pohybů:
- zbytečné pohyby,
- křížení rukou,
- jednostranná zátěž,
- ohýbání, natahování, předklánění.
Po realizaci auditu následuje workshop s cílem navržení úprav pracoviště vedoucích k optimálním ergonomickým podmínkám. Vzhledem k tomu, že tréninková linka je poměrně hodně flexibilní, končí převážná část navržených opatření fyzickou realizací.
Manažerské hry
Manažerské hry propojují modul štíhlé výroby i štíhlé logistiky. Jsou tedy zaměřeny jak na optimální materiálový tok, tak na efektivitu manuální práce a maximální využití strojních zařízení. Během různých manažerských her mají tak účastníci možnost vyzkoušet si praktické použití VSM, kanbanu, chronometráže, MOST, balancování operací, standardizované práce, SMED a dalších jiných metod a nástrojů.
Manažerská hra LEGO
Tato hra je zaměřena na komplexní metodiku optimalizace montážních pracovišť. Konkrétně je hra je zaměřena na:
- stanovení zákaznického taktu,
- určování spotřeby času,
- balancování operací,
- navržení optimálního technologického postupu,
- vizualizaci a standardizaci,
- logistiku a efektivní zásobování pracoviště,
- ...
Cílem hry je vyrábět daný produkt (motor a rám čtyřkolky) dle požadavků zákazníka v požadované kvalitě s co nejmenším počtem pracovníků. Hra je určena celkem pro 10 účastníků, kde tým pro tuto hru je složen z osmi montážních pracovníků, jednoho skladníka a jednoho teamleadera. Montážní dělník má zodpovědnost za montáž dle stanoveného montážního postupu, skladník za vychystávání a dodávání materiálu na jednotlivá pracoviště a teamleader za vedení týmu, stanovení a rozdělení úkolů a optimalizaci montážních pracovišť. Výchozí stav na začátku hry je následující:
- Montáž probíhá dle montážních listů na 8 pracovištích uspořádaných do přímého toku (1 pracoviště = 1 montážní dělník).
- Vstupní materiál je dodáván třemi dodavateli (černý, šedý, barevný) do skladu.
- Skladník vychystává a dodává materiál pro jednotlivá pracoviště.
- Pracujeme 20 dní v měsíci na 3 směny (3x8 hod.) s 30 min. zákonnou přestávkou, zákazník požaduje měsíčně 16 500 výrobků.
- Uvažujeme efektivitu vykonávané práce 90%.
Obr. 1 Ukázka montážního postupu
Samotná hra potom probíhá v pěti fázích. Cílem první, přípravné fáze, je jednoduchá metodická příprava a rozdělení jednotlivých úkolů a rolí mezi členy týmu. Následují 3 výrobní cykly, z nichž první dva jsou vždy doplněny v závěru o krátký workshop či poradu členů týmu. V rámci prvního výrobního cyklu je pozornost zaměřena na následující veličiny:
- C/T operace,
- rozmístění pracovišť,
- layout,
- délku materiálového toku,
- rozpracovanost ve výrobě,
- průběžnou dobu výroby,
- identifikaci úzkého místa.
Po skončení tohoto prvního cyklu následuje krátký workshop, jehož výstupy jsou:
- stanovení normy spotřeby času dle metody přímého měření (stopky) nebo dle metody nepřímého měření práce (BasicMOST),
- identifikace úzkého místa,
- tvorba VSM mapy,
- roztaktování a vybalancování kritické operace,
- optimalizace layoutu,
- změna organizace práce,
- optimalizace pracovního postupu,
- stanovení kvalifikační matice.
Druhý výrobní cyklus je potom zaměřen kromě již výše popsaného ještě na sledování rozpracovanosti ve výrobě, systém plánování a řízení výroby a zásobování jednotlivých pracovišť. Cílem následného workshopu je optimalizace navrženého layoutu i pracovního postupu, návrh Kanban okruhů a aktualizace kvalifikační matice. Výstupem z tohoto workshopu je finální optimalizace pracoviště zajišťující výrobu v minimálním čase s minimem pracovníků. Toto finální řešení je potom ověřeno v praxi při 3. výrobním cyklu. Poslední, pátá fáze hry, je věnována vyhodnocení výsledků a jejich odprezentování.
Cílem článku bylo seznámit čtenáře s praktickými ukázkami konkrétních aktivit, které je možno v tréninkovém centru realizovat. Výše popsanými hrami a praktickými tréninky samozřejmě výčet možného praktického využití tréninkového centra nekončí. V tréninkovém centru je k dispozici celá řada jiných her i praktických tréninků ať již z oblasti štíhlé administrativy či štíhlé logistiky, které jsou používány při otevřených seminářích, specializovaných firemních trénincích či jiných vzdělávacích aktivitách.
Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat